Jean Vanier

Kanaďan, narozen 1928, syn guvernéra Kanady. Vychován v Anglii a v Kanadě; pár let působil u Anglického námořnictva, poté u Kanadského královského námořnictva. V roce 1950, opustil námořnictvo, odjel do Francie a pracoval na doktorátu filosofie, který obdržel od Katolického institutu v Paříži, za práci na Aristotela. V roce 1964 s Raphaëlem Simi a Philippem Seuxem, dvěma muži s vývojovým postižením, založil Archu, společenství mužů a žen s postižením. Od založení této původní komunity bylo založeno mnoho dalších po celém světě, v Evropě, Africe, Asii, Severní a Jižní Americe. V roce 1968, V Marylake (Ontario) byla po Vanierově promluvě založena komunita nazvaná „Víra a Sdílení“, kde se lidé scházeli jednou za měsíc, aby společně sdíleli evangelium. V roce 1971 založil s Marie Helena Mathieu „Víru a Světlo. Do roku 1981 nesl Jean Vanier zodpovědnost za Archu v Trosly Breuil a za Mezinárodní federaci Archy. Jeho bydliště je stále v jednom z domů v Trosly, ale je často na cestách po celém světě, kde se podílí například na různých duchovních cvičeních nebo promlouvá k širokému publiku.

Marie Helene Mathieu

Speciální pedagožka. Založila Křesťanskou společnost lidí s handicapem (Office Chrétien des Persones Handicapés – O.C.H) a Křesťanskou společnost pro lidi s postižením v roce 1963. V roce 1968 založila časopis Stíny a Světlo. V roce 1971 Založila Víru a Světlo s Jeanem Vanierem. V roce 1979 se stala mezinárodní koordinátorkou hnutí Víra a Světlo. V roce 1984 byla nominována na členku Biskupské rady pro nekněze (laiky). V roce 1988 měla jako první žena postní přednášku v Notre Dame v Paříži. Je držitelkou dvou francouzských vyznamenání – Chevalier de l‘ ordre national du merite (Národní Rytířský řád za zásluhy) a Officer of the Legion of Honour (Důstojník Čestné legie).