Blahoslavení vy, kteří se zastavujete,
aby jste naslouchali našemu obtížně srozumitelnému projevu,
protože vidíte nezbytnost našeho úsilí
k tomu, abychom mohli být pochopeni.

Blahoslavení vy, kteří se s námi procházíte
na veřejných místech a ignorujete zvědavé pohledy
a proto si právě ve vaší společnosti můžeme odpočinout.

Blahoslavení vy, kteří nás nepoháníte slovy „pospěš si!“
a ještě více blahoslavení vy,
kteří nám neberete z rukou naše úkoly a služby,
které pro vás můžeme vykonat,
protože my častěji potřebujeme času než pomoci.

Blahoslavení vy, kteří stojíte při nás,
když vstupujeme na nové, neprobádané cesty,
protože jsou na nich pády a situace,
které nás všechny zaskočí…

Blahoslavení vy, kteří prosíte o naši pomoc,
protože naší nejhlubší potřebou je být potřebným.

Blahoslavení vy, kteří nám pomáháte s laskavostí Krista,
kterým nalomenou třtinu nedolomí
a doutnající knot neuhasí,
neboť my často potřebujeme pomoci,
o kterou nejsme schopni prosit.

Blahoslavení vy, kteří nás ujišťujete o tom,
že to, co nás činí jedinečnými, nejsou naše slabé paže,
poškozený nervový systém nebo problémy v učení,
ale je to obraz Boha v nás, pro kterého slabost není ohraničením.

Radujte se a přes všechny těžkosti buďte šťastní a vězte,
že nám dáváte ujištění, která slova dát nemohou,
protože s námi jednáte tak,
jak Kristus jednal se všemi svými dětmi.